Městys Osvětimany

Památky

Velkomoravské hradisko sv. Kliment

kliment-scaled

Velkomoravské hradisko s odkrytými základy dominantní církevní stavby se rozkládá na tzv. "Hoře sv. Klimenta" (461 m.n.m.) vzdálené asi 4 km od Osvětiman při kdysi obchodní cestě mezi Pomoravím a Brněnskem. Předpokládá se, že v dobách Velkomoravské říše stával na těchto místech kostel a klášter, do kterého svatí věrozvěstové Cyril a Metoděj přenesli ostatky sv. Klimenta, a ve kterém měli být vychováváni kněží slovanského obřadu. Archeologický výzkum prokázal, že hradisko bylo skutečně vybudováno Slovany pravděpodobně v polovině 9. století.

Po zániku Velké Moravy (začátek 10. století) zaniká i toto duchovní středisko. Mezi 12. - 14. stoletím je místo opuštěno a nové osídlení je patrné až ve 14. a 15. století, kdy bratr Karla IV. markrabě moravský Jan Jindřich daroval Horu sv. Klimenta brněnským augustiánům. Ti vybudovali na místě původní svatyně kapli a probošství, které bylo bohužel již v roce 1421 zničeno husity. Od 16. století je toto místo pusté a jeho slávu se již nikdy nepodařilo obnovit. V roce 1863 (v rámci oslav milénia - příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu) byl zdůrazněn význam tohoto místa postavením dřevěné kaple zasvěcené opět sv. Klimentovi.

Význam tohoto místa si připomínají věřící každým rokem v neděli o slavnosti seslání Ducha svatého (pohyblivý svátek). Duchovní správou patří "Hora sv. Klimenta" pod římskokatolický farní úřad v Osvětimanech.

V terénu jsou dodnes dobře patrny valy a příkopy opevňující celé hradisko a tvořící 3 pásy:

a) Střed hradiska s kostelem obepíná 6 - 9 m široký hlavní val s příkopem dovnitř plochy. Tvar tohoto opevněni je oválný.
b) Vnější val s příkopem směrem od hradiska má tvar obdelníkovitý ve směru sever-jih.
c) Předsunutý val.

Dominantou hradiska byl kostel stojící na oválné plošince snad uměle srovnaného vrcholku kopce. Dnes jsou patrny pouze zbytky základového zdiva. Kostel byl postaven v několika stavebních fázích:

- nejstarší části je východní kněžiště datované do 9. století,
- ve druhé fázi byla přistavěna ke kněžišti chrámová loď, jejíž vznik je uvažován ke konci 9. století,
- jako poslední byl zbudován nartex a opěrné pilíře, jejichž stáři je středověké.

V roce 1969 byly zbytky základového zdiva opatřeny kamennou zděnou maketou a celé hradisko prohlášeno národní kulturní památkou.