Název pískovcového stěnového lomu přibližuje polohu chráněného území ležícího 1 km od Ježova, ale patřícího do katastrálního území obce Osvětiman. Systematická těžba písku zde byla ukončena již před dvaceti lety a v roce 1998 byla oblast lomu o rozloze 0,9693 ha vyhlášena chráněným územím. Ježovský lom je zajímavý nejen z geologického hlediska, ale je i důležitým útočištěm teplomilné flóry a fauny. Vyskytuje se zde např. zvonek okrouhlolistý, radyk prutnatý, jetel rolní,mateřídouška kosteletzkyho, mochna stříbrná, kozalec ladní, tařice kališní, čekanice porýnská. Ze zoologického hlediska je vzácný výskyt teplomilné fauny, jako je např. modrásek vikvicový, saranče modrokřídlá, kudlanka nábožná.

Lomová stěna představuje velmi dobře odkrytý příklad proximální flyšové sedimentace luhačovického souvrství, s dobře patrnými sedimentologickými znaky. Pískovcová poloha otevřená lomem patří k luhačovickým vrstvám zlínského souvrství. Z tektonického hlediska patří k račanské jednotce magurské skupiny příkrovů vnějšího flyšového pásma Karpat. Stářím bývají luhačovické vrstvy zařazovány zpravidla do středního eocénu. V sedimentární sekvenci odkryté lomovou stěnou převažují hnědavě šedé hrubozrnné křemenné pískovce, místy s psefitickou příměsí až konglomeráty s převažující písčitou základní hmotou. Pískovce mají vápnitý tmel. Jeho vyšší koncentrace místy zpevňuje horninu, jinde jsou pískovce drolivé a kulovitě až bochníkovitě odvětrávají.

Rezervační kniha, dep. OkÚ Uherské Hradiště. Miroslav Bubík, "Posouzení lokality Ježov -pískovcový lom z geologického hlediska", ČGÚ Brno 1997