Tradiční havelské hody s právem se v Osvětimanech pořádají každoročně v první polovině října. Na jejich organizaci se již několik let podílí osvětimanská chasa s Kulturním klubem.
Císařské hody s právem se v Osvětimanech vzácně shodují s patrociniem kostela zasvěceného sv. Havlu. Název císařské hody byl spojován s nařízením císaře Josef II. v roce 1786 o jednotném datu konání hodů - třetí neděli v říjnu. Hody v Osvětimanech mají dlouholetou tradici. Ve dvacátých letech dvacátého století, tři týdny před hody, volila mládež v hospodě hodové stárky. Bývali to obvykle zámožnější chlapci a děvčata, kteří na to měli. Hodové veselí trvalo někdy i tři dny, od neděle do úterý. Jeho součástí bylo i mlácení kačera. Kačer vyzdobený rozmarýnem, květy a pentlemi se v úterý odpoledne přinesl do vyhrazeného prostoru, nejčastěji do zahrady u Palánů. Kačera posadili do vyhloubeného dolíku a prostor okolo byl vysypán pískem. Chlapci s cepy v rukou nejprve okolo kačera tancovali, a potom se zavázanýma očima kačera ubíjeli. Večer se konala taneční zábava.
Až do šedesátých let dvacátého století hody organizoval Dobrovolný sbor hasičů. Od roku 1963 je písemně doložena slavnost hodů se stárky, někdy i bez stárků a jsou známé i roky kdy se hody v obci nekonaly. Při slavnosti hodů se navázalo na tradici volení stárků a dnem konání byla nejprve neděle, později sobotní odpoledne. Měsíc před hody se scházela mládež k nacvičování lidových tanců a písní, děvčata vyráběla papírové barevné růže na ozdobení hodového věnce, který měl tvar homole, postavený a nosený na dřevěných nosítkách. Den před hody ozdobili chlapci vchod do domu stárků a obecního úřadu smrkovými větvemi s barevnými papírovými růžemi. Nad dveře domu stárky se zavěsil věneček s bílými růžičkami. V sobotu v jednu hodinu odpoledne šla chasa oblečená do kyjovských krojů žádat předsedu MNV, později starostu, na Obecní úřad o povolení hodů, které vysílal místní rozhlas. Po povolení hodů starostou četl vybraný řečník hodové artikule. Na Obecním úřadě chlapci vyzvedli hodový věnec a šli si vyžádat stárky. Potom průvod obcházel celou vesnici za doprovodu dechové hudby. Večer pokračovalo hodové veselí taneční zábavou, na které se rozprodávali růže z hodového věnce.
Hody byly zakončeny v neděli, kdy se celá chasa zúčastnila mše svaté v místním kostele a večer zakončila posezením u cimbálu.
Artikule (zákony hodů v Osvětimanech)
- 1. Každý mladý aj i starý, domácí aj i přespolní, musí být pořádně oblečený. Pan starosta nechcú nikeho vidět v roztrhaných gaťách nebo v zamatlanej košuli nebo dokonca nekeho neolazírovanýho.
- 2. Žádný se nesmí dat do beču dyby dostal po hubě nebo rikat před veřejnosťú, že nepije. Takovýmu se vrazí hlava do putýnky s vínem a nechá se tam tak dlúho až všecko vypije nebo se utopí.
- 3. Kdo by o hodech zpíval iné písničky než o víně, tož se zavře o chlebě a vodě s nejškarečí babú z dědiny do obecní býčárny tak dlúho, až se naučí zpívat o víně od kúrú andělských.
- 4. Nesmí se zbúhdarma šantročit s truňkem. Kdo by se přistihl, že by ho rozlíval po zemi nebo si ho líl za košulu a nedaj bože si v něm pazúry umýval, tak se uváže ke slúpu, dá se před něho tuplák vína a nechá se tam tak dlúho, až bude mět očiska vyvalený jak patrontašky. Potom se mu napláská po papuli a pošle dom.
- 5. Kdo by byl napitý přes míru, nesmí vybřeskovat v hospodě ani doma v baráku. Na to je dost místa na pastvisku nebo v humně.
- 6. Chlapom se dává vědět, že musí být káždý čerstvo oholený. Za klobúk si každý dá pěknú vonicu od svojej frajárky. Do třaslavic si dá čistú šňúrku, ne aby byl podvázaný špagátem nebo trháčem od měchovice. Do holínky si dá pořádný křivák. Mohlo by se stat, že by ich přespolni vyházali z hospody a byla by to haňka pro celú dědinu.
- 7. Přísně se zakazuje slobodným mládencom, mňačkat se po kútách s děvčicama. Na to je dost času po hodech v žúdře.
- 8. Starým mládencom se naporúčá, aby každý kúsek tancovali a hleděli se po hodech oženit nebo se z nich nadělajú pobočáky k chomútom.
- 9. Slobodné děvčice a sexu chtivé paničky se nesmějú věšat chlapom na krk. Pán starosta nechcú mět v dědině peklo. Každá at' si pamatuje, že nos se utírá šnuptychlem a ne rukávem od jupky.
- 10. Každý ženáč nebo vdaná roba se nesmějú plést v zabraným území mládencama.
- 11. Cizí osoby se varujú všelijakého mudrování nebo by mohly chodit po dochtorách a eště mět oplítačky s úřadama.
- 12. Dyby se začali chlapci mezi sebú žduchat, tož se každý ukludí, aby si nenésl dom hlavu v šátku pod pažú nebo křivák pod lopatkú.
- 13. Kdo by nedbal týchto zákonú s tým se zatraceně zakrútí. Tyto zákony vymysleli pán starosta a radní s výborama a to j e teda pro každýho svatý.
- 14. Kdo by měl nejakú stížnosť nech donde ke starostovi za měsíc po hodech a to esli už budú pán starosta zdravý. Ináč zajtra na obecní váhu.
- 15. Občanom Osvětiman se ukládá všecky hosty dobře živit enom masem z kačen, husíma stehýnkama, játýrkama, oškvarkama a dobře omaštěným zelím. Tož chaso hody máte povolený, tak ať sú hodně veselý!
